21. 9. byl rozhodně zajímavý den, a to hned z několika důvodů... Slavili jsme totiž
Pozdrav od paní "Bufetové", snad abychom na ni nezapomněli, když si vzala volno. |
- Den studentů,
- první den jara,
- narozeniny mého malého host bratra Lucy!
Jako dárek k prvnímu bodu se nám vedení školy rozhodlo dát den bez (m)učení. Ne, nedostali jsme ředitelské volno. Místo sešitů a prupisek jsme si ten den do školy nesli smetáky, hadry a štětce. Osvobozeni od nudných hodin dějepisu, zeměpisu a dalších humanitních hrůz jsme se chopili barev a různých čistících prostředků a jali jsme se velebit naši dosti zanedbanou školu.
Nějakým zázrakem se počasí rozhodlo spolupracovat, a tak nám k práci svítilo sluníčko a hrála hudba, kterou pouštěly umělecké třídy z naší školy - electro písničky střídal rock, pop a tolik milovaná cumbia a my se bavili "tancem." Slovo, které by vystihovalo naše vrtění zadků a zároveň poskakování do rytmu (i mimo něj), ještě nebylo vynalezeno.
Holky to mají pevně v packách, zatímco kluci... |
Pauzírujeme!
V poledne jsme měli padla, a tak jsme se spolužáky zakotvili na trávníku nedaleko školy a popíjeli maté, kecali, užívali si sluníčka a někteří kouřili (nutno říci, že ne jen cigarety). Doma jsme pak popřáli Lucovi, který slavil své třetí narozeniny. (Nutno říct, že se tak rozhodně nechová - 1,5 roku maximálně!) Jako na každé narozeniny všude na světě, i tady nesměla chybět písnička Hodně štěstí,
zdraví (Happy birthday) akorát ve španělštině (zní fakt strašně...), a samozřejmý je i dort s dulce de leche.
Den jsme zakončili na pláži a poté u jednoho z kamarádů na takové menší fiestě/sešlosti/oslavě začínajících jarních prázdnin. Prostě báječný den. Jo, a nesmím zapomenout zmínit tu úžasnou pizzu. Vážení a milí Italové, Francouzi a Češi, pro recept na pizzu si jeďte do Uruguaye.
Žádné komentáře:
Okomentovat