Asado, maté a rodina

Došla jsem k názoru, že Uruguayci nemají rádi svoje děti. Nenapadá mě jiný důvod, proč je den dětí v srpnu - tedy uprostřed zimy. Není to sice přímo ladovská zima, ale... Můj český mozek říká, že je 14 °C a že je tedy vlastně teplo - zvláště na sluníčku. Moje tělo ale nesouhlasí a oblečeno jen do pyžama a teplých ponožek se třese zimou a přeje si jediné - zalézt do vyhřáté postele. Během cesty k šatníku málem umrznu a proč? Protože Uruguayci zřejmě neuznávají topení - neptejte se mě proč, protože to zřejmě neví ani oni sami. Ale o zdejším počasí až někdy jindy.

Dnes je první neděle, kterou trávím se svou host rodinou. V Česku bychom poobědvali a pak vyrazili na výlet nebo za příbuznými, ale tady? Nene. Potom, co mladší členové dospali fiestu a já nažhavila dráty do Česka, se jde nakupovat. Ve 2 hodiny už se připravuje gril a o půl čtvrté obědváme. Zdá se Vám to pozdě? V porovnání s večeří mezi devátou a desátou hodinou večerní (nebo už noční?) je to stále ještě brzo.

Asado před

Asado při 
Snímek asado po nebylo možné pořídit pro krátký časový úsek výskytu.

A jak vypadá takové nedělní grilování v podání Uruguayců? Rozhodně nesmí chybět tradiční hovězí maso - "asado", klobásy různých druhů a místní specialita - grilovaná střívka. Pokud Vám to zní nechutně, tak věřte, že chutnají ještě hůř. Pokud jsem dobře rozuměla host babičce, tak je to sice místní specialita, ale skoro nikdo to nemá rád. Zdá se, že moje host rodina je výjimka. Jaké štěstí!

Grilovaná střívka - chinchulines

Zatímco se všechno peče na grilu pod dohledem "asadora" Martina (host taťky) a i v kuchyni už je připraveno vše nezbytné, tzn. pečené sladké a normální brambory a dva druhy salátu, vychutnáváme si předkrm - těžko identifikovatelné bílé pečivo se sýrem a kolečky klobásy se sýrem, paprikou a bůhvíčím ještě - lepší nevědět.

Nejkrásnější na tom ale není to úžasné jídlo - je to ten pocit. Ten pocit, který máte, když nikam nespěcháte, když sedíte se svou rodinou na sluníčku, a zatímco čekáte na jídlo a chytáte bronz, povídáte si o všem a o ničem zároveň. Je to ale trošku boj, protože sice pochytávám poměrně hodně z okolních konverzací, ale mé vyjadřovací schopnosti se rozhodli zaseknou na evolučním stupni neandrtálců. Eeeeh. Aaagr.

Po vynikajícím jídle samozřejmě následuje maté, tentokrát i s výkladem, jak se takové správné připravuje. Kdo by si pomyslel, že zalít čaj vyžaduje takové umění? A tak zatímco poslouchám výklad (ve španělštině), jehož význam sice dokážu rozkódovat, ale rozhodně ho nedokážu přeložit (zvlášť když dotyčná šišlá po uruguaysku), usrkávám maté a v duchu dávám sbohem kávě.

PS: Zdá se, že nemrznou jenom mé prsty na nohou, ale i pozorovací schopnosti - po týdnu jsem zjistila, že máme na zahradě citrónovník. Takový maličký 3metrový stromeček.