Vánoční s(k/h)on

První známky toho, že se blíží Vánoce v Česku, jsou vždy nejdříve vidět v nákupních centrech. Ani v Uruguayi to není jiné. Začátkem listopadu se tady objevila vánoční výzdoba, ne nepodobná té české. Ačkoliv v Uruguayi snad nikdy neměli sníh a průměrná teplota na Štědrý den je tu tak 30 °C, hlavním motivem byly vločky, což mi přišla v parném dni celkem dobrá provokace.

Papá Noel

Já vím, že to pro Vás bude strašná rána, ale... Ježíšek neexistuje. Tedy alespoň tady ne :D Úspěšně ho "supluje" Papá Noel, chlapík k nerozeznání podobný Santa Clausovi. V každém nákupním centru vyroste Santova, chci říci Noelova, vesnička, kde se s ním děti dokonce můžou setkat.

Vypadá to asi následovně: Po půl hodině čekání Vaše dítko konečně usedne na klín onoho "chlápka" v červeném a Papá Noel se ho zeptá, co by si přál k Vánocům, společně zamávají rodičům, kteří tento emotivní zážitek zvěční na svém mobilním přístroji, mrknou na Noelovu pomocnici s foťákem, dítko obdrží lízátko a rodiče zaplat 80 pesos za pořízení oné fotografie. Nebudu se již pozastavovat nad tím, že si děti sedají na klín postaršího muže, který jim za to přislíbí dárky, dává jim sladkosti a nakonec se vloupá do jejich domu.

Přes můj ne zrovna pozitivní názor na tuto tradici, jsem se i já nechala zlákat. No co, mám jako výměnný student zkoušet nové věci a tohle byla neopakovatelná příležitost. Tento názor nesdíleli rodiče s dětmi, kteří mě předbíhali v řadě, a když jsem jim vysvětlila, že chci také fotku, sledovali mě s podivným výrazem v obličeji. (Ať si trhnou.)

Papá Noel, naštěstí, usoudil, že chce přežít,
a tak jsem místo na jeho klíně seděla
vedle něj (k oboustranné spokojenosti).

Nakupování dárků

Hesla "No pasa nada" (nic se neděje) a "tranquilo" (tichý,pokojný, klidný) Uruguayce neopouští ani v období adventu, který tady, jen tak pro informaci, neslaví. Jak už to tak bývá v téhle zemi, vše se řeší na poslední chvíli, a tak tomu je i v tomto případě. Většina lidí tak na vánoční "shoppování" vyráží až 23. a 24. Neobvyklé ale nejsou ani rodiny, kde se dárky nedávají. Jo, já vím. Svoje dětství bez Ježíška si taky nedokážu představit.

To hlavní je rodina... A jídlo!

Vánoce jsou pro Uruguayce svátky, kdy se sejde celá rodina - ne jen ta nejintimnější, ale i tetičky, strýcové, jejich děti, prarodiče, přijedou příbuzní, kteří žijí v zahraničí, a tak je o zábavu a náměty k hovoru postaráno. Přidejte k tomu hory jídla a krásný večer je zajištěn.

Štědrý večer u nás byl pojatý jako nedělní grilovačka s "asadem", kuřecím a vepřovým masem, několika druhy klobás a třemi druhy salátů. Navíc kuchařsky nadaný strejda udělal maličké slané košíčky s několika náplněmi - mňamka. Je jasné, že vánočního kapra tu nenajdete, ale bramborový salát, kterému říkají ruský (kdoví proč, když je z Francie...) jsem tu mezi tím obrovským množstvím jídla objevila.

A my, výměnní studenti, jsme se činili.

Letos jenom 9 druhů, ale stejně se na mě všichni dívali,
jako na blázna, když jsem vyprávěla, jak tohle (a víc) děláme vždy.

A nakonec...

... přišla ta chvíle a Papá Noel přinesl dárky - jak velí tradice, událo se tak přesně o půlnoci. Zatímco rodina stojí venku a sleduje jeden ohňostroj za druhým, noelovi pomocníčci chystají dárky pod stromeček (samozřejmě umělohmotný... důvodů je více... :D ). Ohňostroje jsou tady neodmyslitelnou součástí Vánoc a některé rodiny za ně zaplatí více než 20 tisíc pesos! Ale abychom pokročili - po petardách konečně nastává ten (nejen) dětmi dlouho očekávaný okamžik - rozbalování dárků!

Nedá mi to a musím se pochlubit! Konečně <3

A zatímco zábava pokračuje a hromad balících papírů přibývá, alkoholu a střízlivosti rapidně ubývá. Jak možná tušíte následující den je pro některé velmi krušný, dokonce si vysloužil i neoficiální pojmenování "el dia de resaca", den kocoviny.

Doufám, že i Vy jste měli krásné Vánoce, moc jste se nepřejedli cukroví a užili jste si každou minutu.

Co dodat na závěr? V České republice zbývá do zahájení oslav Nového roku už jenom pár minut, a tak bych Vám chtěla popřát, hodně štěstí, zdraví, lásky a úspěšně splněných předsevzetí. I já mám jedno - nezanedbávat svůj blog a vás všechny, kdo na můj blog občas zabloudíte.